— Bludná plavidla —

Bludného Holanďana zná snad každý. Ale věděli jste, že to není jediná loď duchů, která brázdí moře a oceány? Zde najdete další plavidla, která nahánějí husí kůži.

Parnik Bannockburn 

Lokalita: Hořejší jezero na hranicích USA a Kanadou - Severní Amerika

Loď: Parnik Bannockburn

Kapitán: George Woods

Osud lodi: v roce 1902 při plavbě bezestopy zmizela

Poprvé spatřena: 1903

V kanadském přístavu Port Arthur na pobřeží Hořejšího jezera je rušno a okolím se rozléhá křik námořníků. Je 21. listopad 1902 a právě vyplouvá loď Bannockburn, která veze obilí do Midlandu na Huronském jezeře. Zkušený kapitán George Wooods s posádkou 20 námořníků brázdí propojená kanadská jezera mnoho let, ale tentokrát do cíle nedorazí. O několik hodin později je parník spatřen asi 50 km jiohovýchodně od ostrova Pasage, kde wse mijí s lodí Algoquin kapitána Jamese Mc-Maugha. Ten hlásí, že ačkoli v oblasti řádí bouřka, Bannockburn si vede dobře, a zdá se, že mu nehrozí žádné nebezpečí. Když se však jeho směrem podívá po pár minutách, je parník pryč. Mc-Maugh se domnívá, že jen zmizel v mlze. Později však vychází najevo, že zmizel beze stopy!


Lady Lovibond 

Lokalita: pobřežní vody hrabství Kent na jihovýchodě Anglie, Velká Británie

Loď: škuner Lady Lovibond

Kapitán: Simon Peel

Osud lodi: 13. února 1748 ztroskotala na mělčině

Poprvé spatřena: 13. února 1798

Přítomnost ženy na palábě přináší podle námořnické tradice smůlu. Simon Peel (nebo také Simon Reed), kapitán anglického škuneru Lady Lovibond, toho ale nedbá. Je 13. února 1748 a on má právě po svatbě. Svou novomanželku Annettu bere na plavbu do protugalského Prota, což pro ně má být svatební cesta. Stane se z ní však cesta do pekel. "Podle legendy první důstojník Jhon Tivers, kapitánův sok v boji o ruku puvabné ženy, dostal záchvat žárlivého vzteku. Taímco kapitán s manželkou a hosty slavili v podpalubí, omráčil kormidelníka a nasměroval loď na mělčinu Goodwin Sands. Všichni na palubě zahinuli," popisuje britský spisovatel Tobert Lionel Fanthorpe. Škuner Lady Lovibond se tak prý stává jednou z více než 2000 lodí, jímž se mělčina asi 11 km od pobřeží anglického hrabství Kent stala osudnou. Na rozdíl od jiných plavidel se tu však má zjevovat jako přízračná loď. Proklela snad škuner Lady Lovibond zhrzená láska prvního důstojníka? 

Zjevuje se každých 50 let?

První zprávy o zjevení přízračného škuneru Lady Lovibond jsou hlášeny 13. února 1798, tedy přesně 50 let po tragickém ztroskotání. Je spatřena námořníky dvou lodí, kteří prý na zádi jasně rozeznávají nápis "Lady Lovimond" Škuner prý vypadá natolik realisticky, že se kapitán James Westlake z lodi Eden-bridge dokonce obává srážky. Krátce před kolizí ale přízračné plavidlo nevysvětlitelně mizí. "Roku 1848 místní námořníci viděli vrak Lady Lovibond, a dokonce vyslali záchrané čluny, aby zachránili přeživší. O dalších 50 let později, roku 1898, se zjevila znovu. Roku 1948 ji spatřil kapitán Bull Prenstwick a tvdil, že se zdála být reálná, ale vyzařovala zelenou září"tvrdí americká spisovatelka Jill Stefko. Zdá se, že škuner opakuje svou osudovou plavbu každých 50 let. Lady Lovibond zůstává bezesporu nejznámější přízračnou lodí Velké Británie.

Parník SS Valencia 

Nebe je bez mráčků, klidné moře škádlí sluneční paprsky a s plachtami lodí si pohrává mírný větřík. Je sobota 20. ledna roku 1903, krátce před polednem, a na palubu osobního parníku SS Valenia se naloďuje 108 cestujících a 65 členů posádky, kteří míří ze San Franciska v americkém státě Kalifornie do Seattlu ve státě Washington. Nikdo z nich netuší, že už brzy se poklidná plavba změní v hrůzostrašný horor ! Kapitán Oxcar M. Johnson vede loď kolem pobřeží USA a právě míjí mys Mendocino, nejzápadnější bod na pobřeží Kalifornie zhruba 190 kilometrů od San Franciska. Vtom se ale počasí začíná nečekaně kazit. Bouřící moře bičují proudy deště, plavidlo se zmítá pod nápory silného větru a svět je zahalen téměř neproniknutelnou mlhou. Navigace je nesmírně obtížná a právě to se parníku SS Valencia stává osudným. Při prudké bouři se dostává o víc než 30 kilometrů dále na sever, než posádka předpokládala. 21.ledna před půlnocí pak naráží na útesy na jihozápadě ostrova Vancouver. "Jako první zasáhla loď skála několik stovek metrů od břehu, prorazila střední část trupu a zaplavila nákladový prostor. Pak ji nadzvihla velká vlna a mrštila s ní blíže k pobřeží," líčí americká spisovatelka Daryl C. McClary. Podaří se někoho ze 173 lidí na palubě zachránit ?

Zoufalý boj o záchranu

Kapitán Oscar Johnson je přesvědčen, že se parník potopí, proto dává rozkaz spustit záchranné čluny a opustit loď. Parník veze sedm člunů a tří záchranné vory s kapacitou 235 osob, takže je šance zachránit všechny na palubě. Ale osud tomu nepřeje. První tři čluny se totiž překlopí a vysypou pasažéry do bouřícího oceánu, kde se všichni utopí Další dva se potopí a jeden zmizí beze stopy! Pouze poslednímu člunu se daří dorazit ke břehu, ale z 12lidí přežije jen 9 mužů, kterým se daří přivolat pomoc. V úterý 23.ledna ráno se Valencie začíná rozpadat. Startuje zoufalý boj o záchranu lidí, kteří jsou stále na palubě. Na místo katarstrofy připlouvají čtyři lodě- parník SS Queen , parník Salvor, remorkér Czar a parník SS City of Topeka. Žádný z nich se však nemůže přiblížit, aby trosečníky nabral. Pomocí vorů se nakonec daří převézt dalších 28 lidí. Počet zachráněných tak stoupá na 37. Ostaních 136 osob na palubě SS Valenie umírá v hlubinách oceánu! To ale není tragédie, jež loď postihne. " V roce 1910 deník Seattle Times a další noviny uvedly, že mnoho námořníků tvrdí, že viděli přízrak lodi připomínající SS Valencii na skálách v okolí Vancouveru Island" tvrdí Daryl C. McClary. Opakuje se tu snad nešťastné ztroskotání parníku stále znova?

zpracováno dle článku v časopise Enigma 10/2010 


Queen Mary 

Loď duchů

V kalifornském přístavu Long Beach kotví luxusní parník Queen Mary, který byl roku 1967 po dlouhé službě vyřazen z provozu. Dnes slouží jako hotel. Má však za sebou pohnutou historii poznamenanou zvláštními nehodami a podivnými úmrtími. Návštěvníci i personál hotelu tvrdí, že se zde děje něco temného. Jejich hrůzné zážitky přitom až mrazivě úzce souvisí s ponurými událostmi, jež poznamenaly minulost legendárního parníku. Mohou být na Queen Mary uvězněny duše lidí, kteří zde zahynuli?
Dveře kajut z leštěného dřeva lemují z obou stran úzkou, matně osvětlenou chodbičku podpalubí. Koberce, bohaté detaily vyřezané do masivního nábytku, třpyt, lesk a zvláštní vůně přepychové nevšednosti vrací člověka zpátky do ztracených dob. Do dob, kdy loď Queen Mary (Královna Marie) byla symbolem noblesy, ztělesněním sladkého života smetánky a perlou oceánu. Dnes už vysloužilý parník do modrých dálek pod širým nebem nevyráží. Jen strnule kotví v přístavu Long Beach v americké Kalifornii a slouží jako výjimečný hotel a pocta věhlasnému plavidlu, které kdysi představovalo nejelegantnější způsob cestování. Queen Mary má pozoruhodnou historii, která nevypráví jen o skvělých večírcích, šampaňském a slavných plavbách. Je poznamenána také temnými dramatickými událostmi a nečekanými zvraty. Poprvé vyplouvá na oceán v roce 1936. Tehdy je nejrychlejší lodí světa a podnikají se s ní dlouhé plavby přes Atlantik.
Ve jménu války
Oblíbený a lidmi z vyšší společnosti vyhledávaný stylový parník však po celou dobu jeho existence provází zvláštní nehody. Zdá se, že neštěstí se Queen Mary nehodlá pustit. Jako by byla prokletá. Přímo v nitru lodě za dobu jejího provozu zemřelo několik stovek lidí. Počet není znám přesně. Mnohdy za velmi podivných okolností, při zvláštních nehodách a mimořádně tragicky. Během 2. světové války se parník pro svou velikost a rychlost stane součástí britské námořní flotily. Má převážet spojenecké vojáky do boji zmítané Evropy. Nápadný červenočerný nátěr trupu lodi tehdy mizí a je nahrazen šedou maskovací barvou, která dokonale vystihuje atmosféru těchto neutěšených let. Podle ní se také jméno Mary Queen na čas mění na Gray Ghost, tedy Šedý duch.
Neměli šanci
Parník, jenž neúnavně zásobuje starý kontinent vojáky, je nacistům trnem v oku. Žádné jiné plavidlo jej totiž nedokáže dostihnout. Německým ponorkám se nedaří jej ani potopit, i když se o to mnohokráte pokoušejí. Říšský vůdce Adolf Hitler (1889-1945) dokonce vydává prohlášení, ve kterém slibuje kapitánovi ponorky, které Gray Ghost potopí, 250 000 dolarů a řád Železného válečného kříže. Ani to ale nezabírá. Největší problémy si nakonec legenda oceánu udělá sama, když 2. října 1942 při neopatrném manévru naráží do lehkého křižníku Curacoa ze svého doprovodu. Ten v kolizi s gigantem nemá nejmenší šanci. Gray Ghost si však nemůže dovolit vystavit se nebezpečí ze strany pronásledovatelů a při neštěstí tak ani nezpomalí. Od havárie odplouvá a uprostřed oceánu zanechává potápějící se křižník Curacoa na pospas osudu. V hlubinách tehdy zahyne 338 lidí, pouhých 99 se jich podaří zachránit ostatním lodím z eskorty náležející ke Gray Ghost. Zdá se ale, že hrůzná nehoda se stovkami obětí se nesmazatelně vepíše do pomyslné paměti a svědomí pyšné lodi.
Loď duchů


Návštěvníci dnešního hotelu, který byl z legendárního parníku vytvořen, uvádějí, že se během pobytu na Queen Mary setkali s nevysvětlitelnými jevy. A jejich výpovědi se zarážejícím způsobem shodují. Hosté popisují tajemná setkání s mizejícími zjeveními dobově oblečených žen a mužů. Někteří dokonce uvádějí, že zcela zřetelně znenadání cítily zvláštní starosvětskou vůni. Nejčastěji se zde prý ale lidé setkávají s hudbou znějící odnikud a s děsivými zvuky, které jako by ani nepocházely z našeho světa. Údajně se zde má ozývat také naléhavé bušení do trupu lodi. Svědci vyprávějí, že měli pocit, jako by stovky rukou zvenčí tloukly do stěn. Souvisí to s tragickou havárií z 2. světové války, při níž tehdejší Gray Ghost nemohl pomoci a která si vyžádala 338 životů? Je možné, že jejich duše parník stále pronásledují? Na přídi lodi, zhruba v místě, s nímž se kdysi fatálně střetl křižník Curacoa, jsou údajně dodnes slyšitelné tajemné zvuky znějící jako srážka. Skřípání plechů, křik a rány jako by vycházely zvenčí Queen Mary. Tam se ale nic neděje. Odkud tedy tajemné zvuky pocházejí? Je Queen Mary skutečnou lodí duchů?
Nešťastná třináctka
Nedlouho před ukončením provozu Queen Mary dochází na lodi k nešťastnému incidentu. 10. července 1966 probíhá běžná zkouška bezpečnostních prvků plavidla. Neopatrný mladičký zaměstnanec John Pedder (1948-1966) se v tu chvíli nerozvážně pokouší proběhnout masivními vodotěsnými dveřmi, které se právě zavírají. Jeho odhad ale není správný. Dveře číslo 13 jej zachytí a masa kovu drtí osmnáctiletého chlapce, který ve smrtícím sevření umírá. Mnoho dřívějších cestujících i současných návštěvníků Queen Mary tvrdí, že u dveří viděli obcházet přízrak mladého muže v modré kombinéze. Popis přízraku a dobové fotografie Johna Peddera se přitom až neuvěřitelně shodují! Nešťastné dveře se od té doby podle nepotvrzených vyprávění mají chovat podivně a nebezpečně ještě několikrát. Dnes již každopádně na lodi nejsou a nahradil je eskalátor. Zjevení se však údajně v tomto prostoru objevuje i přesto.
Je v bazénu brána?
S dalšími nevysvětlitelnými zážitky se lidé setkávají u bazénu v první třídě lodi. Údajně se v jeho okolí objevují mokré lidské stopy, je slyšet šplouchání vody a zjevují se postavy ve staromódních plaveckých úborech. Nejděsivější na celé věci je to, že bazén není už několik desetiletí využíván a je vypuštěný. Kde se tedy berou ony mokré stopy a zvuky vody? Experti na paranormální jevy se domnívají, že bazén v první třídě Queen Mary může být rozhraním, odkud se duše lidí, jimž loď vzala život, navracejí zpět do našeho světa. Údajně je tady mimořádně zvláštní energie. Je to vysvětlením pro podivné aktivity v prostoru bazénu?
Smrtonosná královna
Na palubě Queen Mary v minulosti došlo také k sebevraždě. Sebevražda je přitom obecně považována za událost, která drží lidskou duši zachycenou mezi dvěma světy. Jaké další příběhy si s sebou loď nese? Měl zde zemřít malý chlapec krátce po svém narození. Jeho pláč je údajně možné slyšet z místnosti, kde v dobách největší slávy Queen Mary byla společná herna pro děti. Jedna z legend vypráví, že ve válečných dobách, kdy byla loď využívána k vojenským účelům, zde došlo k velmi zvrácené vraždě. Podle příběhu skupina vojáků cestujících na parníku údajně zaživa upálila v troubě lodního kuchaře, protože jim nechutnalo jídlo, které jim vařil. Mohlo se něco takového opravdu stát, nebo je to přehnané? Události z časů, kdy se Queen Mary jmenovala ještě Gray Ghost, jsou zahaleny tajemstvím, válka má totiž krátkou paměť. Ví se, že v tehdejších nevyhovujících podmínkách na palubě zemřelo mnoho vojáků. Není ale známo, kolik jich přesně bylo. Pravdu se už zřejmě nedozvíme. Personál dnešního hotelu Queen Mary ale vypovídá, že z trouby v kuchyni se ozývají podivné zvuky podobné lidskému křiku...

Vstup zakázán!
Nejtajemnějším koutem Queen Mary má být kabina B340. Údajně se zde dějí tak podivné věci, že už v současné době není ani pronajímána. Co tak nebezpečného se skrývá za zamčenými dveřmi zapovězené kajuty? Záhada opět odkazuje k minulosti parníku. Je duben 1937 a teprve 23. plavbu lodi komplikuje nečekaná událost. Jeden z pasažérů se chová nepříčetně a neurvale obtěžuje svoji rodinu. Personál lodi jej proto v zájmu zachování klidu a bezpečí na palubě umístí do izolace v nejmenší a nejhůře vybavené kajutě. Je to kabina B340. Zdá se, že nepříjemná situace se včasným zásahem posádky dostala pod kontrolu a vše je vyřešené. Pozdě v noci se ale rodina výtržníka rozhodne jej navštívit. Muž se však neovládá, je rozzuřený a zaslepený vztekem ubije k smrti svou malou dcerku. Je tento hrůzný příběh důvodem údajných paranormálních projevů v kajutě B340?
Prokletí kabiny B340
Do inkriminovaného pokoje prý například nebylo možné při rekonstrukci v roce 1970 umístit koberec. Po natažení jej personál údajně opakovaně nacházel srolovaný u stěny, a dokonce měl být i roztržený. A to i přesto, že dveře kajuty byly zamčené! V dobách, kdy se pokoj ještě pronajímal, tady hosté údajně vídali zjevení mlhavých postav, slýchali tajemné hlasy, klepání na zdi, měli pocit, že se pod nimi třese postel a těžce se jim dýchalo. Výjimkou nebyly ani půlnoční žádosti o výměnu pokoje. Komu vadí lidská přítomnost v kajutě B340? Povídá se, že zbloudilé duše vraha i jeho dětské oběti stále zůstávají na místě děsivé rodinné tragédie a mstí se za svůj temný osud. Přítomnost čehosi neviditelného je zde prý cítit silněji než kde jinde na lodi.


Jde jen o obchodní trik?
Senzibilové potvrzují, že Queen Mary je doslova napěchována temnou energií a že na ní zůstávají stopy událostí, které se zde v minulosti odehrály. Podle výzkumů parapsychologů je na lodi uvězněno možná i několik desítek neklidných lidských duší, které stále na něco čekají. Jsou jejich odhady správné, nebo se jen nechali strhnout senzací, která se okolo Queen Mary rozšířila? Je vše jen mazaný trik, který má k vysloužilé legendě přitáhnout pozornost? Nebo se v útrobách parníku skutečně ukrývá mrazivě teskné tajemství, jež sahá za hranice našeho chápání? Potom by možná bylo lepší dopřát mu konečně klidu.