— Sanatoria a léčebny —

Horské sanatorium v Essexu

Místní obyvatelé si přes komplex tohoto sanatoria často krátí cestu. Občas vídají uvnitř opuštěné pudovy světla a tajemné osoby, které se zmateně toulají po areálu. Skrz polorozbitá okna lze vidět železně postele a lékařské vybavení, včetně biologického odpadu. V místní kapli se odehrávají tajemné rituály a celou budovou vládne tísnivé ticho. Historie Historie sanatoria se začala psát v roce 1873. Původně tento komplex sloužil jako polepšovna a sirotčinec. Roku 1900 byla hlavní budova zničena ohněm. Po požáru se vedení rozhodlo změnit členění budov. Děti byly rozděleny podle pohlaví a roztřízeny do skupin po padesáti. Speciálně pro dívky bylo vystavěno další zařízení na kopci, které bylo otevřeno roku 1902. Mladisvích zločinců bylo ale mezi dívkami málo, proto byla budova o čtyřiroky pozněji uzavřena a zůstala prázdná.V roce 1906 bylo ve městě zaznamenáno na 3.000 případů onemocnění tuberou a 842 lidí zemřelo. Nemocným nemohla být poskytnuta dostatečná péče, proto se dvě ženy rozhodly v opuštěné budově zřídit jakési sanatorium. V průběhu dalších let však nemocných rapidně přibývalo a proto muselo být přistavěno dalších 11 zařízení. Sanatorium se svého času stalo jedním z nejmodernějších center na světě a fungovalo také jako léčebna pro vojáky z první světové války, kteří utrpěli zranění plic. Po roce 1970 a po objevení účinného antibiotika počet nemocných prudce klesá. Prázdná oddělení jsou využívána pro léčbu duševně chorých. V roce 1975 zde bylo nakonec zřízeno odvykací centrum a o dva roky pozdějí opouští budovu poslední pacient . Roku 1987 je komplex uzavřen a zcela opuštěn. Zcela opuštěn? Ne zcela. Duše lidí, ktšří zde umírali na hrůznou chorobu zde stále pobývají. 

Sanatorium v Šumperku

Podivné zvuky, tajemná světla a stíny, mlžně postavy, tváře vyhlížející z oken - to vše je opuštěné Šumperské sanatorium.

Sanatorium bylo pod označením "hydroterapeutický ústav" 14. června 1899 slavnostně otevřeno s kapacitou pro 40 osob. Již brzy, v roce 1925, se budova dočkala přestavby, při které byly postaveny i zahradnický dům a vrátnice.

Uvnitř budovy se skrývala velká jídelna s prosklenou verandou, hrací, čtenářské, klavírní, kuřácké a biliárové salónky, léčebné oddělení s lehátkovým prostorem, masážní kabinet, sál pro gymnastiku, vzdušné a sluneční lázně, kuželna atd. Objekt měl zavedeno několik na svou dobu nastandartních věcí viz. elektrické osvětlení, vlastní vodovod a ústřední topení.

Léčila se zde onemocnění nervová, poruchy metabolismu, žaludeční, střevní i srdeční potíže.

Poté byl objekt sanatoria prodán jinému spolku. Ten zde léčil dětskou tuberkulózu.

Během 2. světové války zařízení sloužilo vojákům a jako dětský domov pro 220 dětí. Po válce se opět vrátilo k léčení dětské tuberkulózy a v roce 1981 zde bylo další léčení zrušeno.

V současné době budova chátrá a několik let se již spekuluje o její demolici.

V okolí sanatoria u malého rybníčku se nachází pomník obětem čarodějnických procesů.

zdroj

V roce 2018 byla zdemolována větší část této budovy. Plánuje se zde nová výstavba.

Beechworth asylum

Na první pohled nenápadná budova psychiatrické léčebny v Beechworth skrývá děsivá tajemství. Strápené duše pacientů bloudí chodbami, ozývají se divné zvuky sami se rozsvěcují a zhasínají světla, je slyšet šepot, objevují se stopy bosých nohou a věci se sami přemisťují.

Beechworth Lunatic Asylum, původně známý jako Mayday Hills Lunatic Asylum je rozsáhlá psychiatrická léčebna. V jejích zdech se zdržovalo kolem 1200 pacientů. Zemřelo jich zde 3000.

Jedním z nejčastěji vídaných přízraků je duch Matron Sharperové. Několik lidí ji vidělo zacházet a vycházet z její pracovny. Tvrdí se, že to byla nejcitlivější a nejstarostlivější pracovnice, která se zde o své pacienty stará dodnes.

Dalším duchem je pacient jménem Tommy Kennedy, který dostal práci v kuchyni kde také umřel. Lidé v tomto místě cítí jak je někdo upěnlivě tahá za oděv.

Rekreační místnost je přímo nabytá duchy. Jednalo se o místnost, která sloužila k hraní her, odpočinku ale také jako příležitostná kaple. Zjevuje se zde duch hrající si holčičky, ženy, která se snaží úpěnlivě komunikovat, zachmuřeného stařika u okna a nemocniční sestry ve zvonici.

Nejhorším místem je však oblast provozování elektrošoků a jiných tehdejších léčebných metod. Je zde slyšet křik, zjevuje se zde nemocniční personál, nebo také pokřivené obličeje.

V budově se evidován výskyt mnoha dalších duchů. Chcete-li toto místo navštívít za malý poplatek vám ho průvodce rád ukáže.

zdroj: vlastní překlad anglických odkazů

Beelitz Heilstätten

Rozlehlý kompex čítající 60 budov podle plánů architekta Heino Schmiedena. Původně plánované sanatroium se za první světové války změnilo ve vojenský lazaret. Roku 1916 sem příjíždí se zraněním nohy tehdy ještě neznámý voják jménem Adolf Hitler a je zde hospitalizován.

Po druhé světové válce je komplex obsazen Sověty a opět využíván jako vojenský lazaret. Pozdějí se ze sanatoria stává centrum pro léčbu Parkinsonovi choroby. V této době zde umírá mnoho lidí a ne všichni na následky nemoci, ale také na následky podivných pokusů. Do roku 2007 se komplex postupně vyprazdňoval a sloužil k různým účelům třeba i jako psychiatrie. Po roce 2007 se sanatorium uzavírá. Duše zmrzačených pacientů, včetně prý samotného ducha A. Hitlera, který byl však spatřen jen jednou, zde prý obchází dodnes.

Norwich State Hospital

Státní nemocnice Norwich, původně fungovala jako pdychiatrická nemocnice pro lěčbu odsouzených lidí, ktšří spáchali trestné zločiny. Své brány otevírá již v říjnu 1904 a přesto, že počet pacientů i perzonálu rapidně funguje až do října 1996. V průběhu let funguvala také jako léčebna geriatrických onemocnění, nebo také léčebna drogově závislých. Mezi lety 1931 - 1939 zde byli hospitalizováni nemocní s tuberou.

Brány Norwichu jsou již dávno zavřené. Její zdi však nezůstaly opuštěné. Jsou slyšet kroky, z vysklených oken se na nás tu a tam dívají mlžně tváře a je tu prý slyšet i šílený mužský smích.

Metropolitan State Hospital

Metropolitan State Hospital je americká veřejná nemocnice pro duševně choré, nachází se ve městě Norwalk v Los Angeles.Tato nemocnic lěčila hlavně ěžké případy, které vyžadovaly zvláštní péči a bezpečné místo.

Historie nemocnice se začala psát již vroce 1915, kdy Hiram Johnson (guvernér), podepsal legislativu, podle které získala nemocnice 400.000 USD na svojí stavbu a nákup pozemků. Nemocnice byla od počátku soběstačná. Chovaly se zde krávy a prasata, pětovala se zelenina. Tato nemocniční farma tak snižovala náklady na chod.

Velký rozkvět zaznamenala nemocnice společně s vývojem nových léků a léčebných metod. Byla vystavěna nová budova, která více odpovídala novým normám a nemocnice tak dosáhla svě součastné rozlohy činící 162 akrů.

V roce 1975 se nemocnice stala předmětem černobílého dokumentu, který tvrdil, že se pacientům pod pohrůžkami podávají omamující sedativa. V roce 1976 se objevily první zprávy o nepřirozených úmrtích.

Toto děsivé místo však není dodnes opuštěné, není dívu, když se tu na pacientech prováděly takové věci jako elektrošoky, či sprchy hasičskou hadicí.

Philadelphia State Hospital - "Byberry"

Primární budovy byly postaveny v letech 1910 a poloviny 1920, a novější budovy byly postaveny v letech 1940 a 1953. Celé zařízení obsahuje více než padesát různých staveb, jako mužské a ženské ubytovny, ošetřovny, kuchyně, prádelny, kaple a nebo také marnice.

Populace nemocnice ryhchle překročila svojí kapacitu. V roce 1960 zde bylo přes 7.000 pacientů.

Netrvalo dlouho a začaly se objevovat různé podivnosti. Tak například výpustní kanalizace (odtok odpadních vod) byla postavena tak, že lemovala chodby a protékala tak pacientům přímo za hlavami.

V letech 1985-86 zde probíhala šetření několika případů nedbalého zacházení s pacienty. Mělo dokonce dojít k experimentům nebo také k znásilňování. Pacientí měly být zdrogováni, psychicky týráni, zavíráni na samotku apod.

Také je záhadou kam zmizela těla některých pacientů. Říká se, že jejich těla leží pohřbená v okolí nemocnice. Mělo by se jednat až o 22.000 hrobů.

Linton State Hospital

Toto sanatorium vybudované pro pacienty s TBC bylo postaveno roku 1907. Sloužilo jako pomocné zařízení jiného blízského sanatoria. První pacient byl přijat již v roce 1910. V průběhu let se postupně měnil i účel stavby. Léčilo se zde snad vše od dětské mozkové obrny, přes zmrzačené děti, nebo svalovou dystrofii až po chronická onemocnění.

Po zjištění nedostatků a morálních poklesků perzonálu bylo sanatorium na doporučení komise roku 1992 uzavřeno.

Dnes jsou tu vidět přízraky dětí, stařec co obchází chodby, nebo je také slyžet divný šramot.

Danvers State Hospital

Státní psychiatrická léčebna se nachází v Danvers, Massachusetts. Byla postavena roku 1874 a otevřena roku 1878. Návrhy stavby pocházejí od architekta Nathniela Jeremiaha Bradleeho. Tato léčebna nese nehezkou nálepku průkopníka lobotomie (perativní neurochirurgický zákrok, při kterém jsou přerušena nervová vlákna spojující mozkový lalok s ostatními částmi mozku).

Nejtajemnějším místem je asi spletitá síť podzemních chodeb, která až příliž připomíná labyrint. Ukrývala se zde snad nějaká tajná laboratoř na pokusy s lidmi?

Populace sanatoria rosta a tak byly přistavovány stále nové budovi. Umístěno zde mohlo být přes 2.000 pacientů.

Pacienti byly kromě lobotomie léčeni elektrošoky, podivnou formou chemoterapie a svěrací kazajky byly zdejší pacentskou uniformou. Není proto jistě divu, že po uzavření v roce 1992 nezůstal tento komplex úplně opuštěn.

V noci se otevírají a zavírají dveře a okna, při vstupu pocítíme okamžitě chlad, jsou slyšet hlasy a to mnohdy dost zřetelné.

Buffalo State Hospital

Stavba těto impozantní nemocnice, která fungovala jako ústav pro duševně choré, započala roku 1871 a dokončena byla 1895, pacienti však byli přijímání už před tímto datem. Architekty byli pánové Frederrick Law Omlmsted a Calvert Vaux, kteří také pro zajímavost měli z velké části na svědomí i Central Park v New Yorku.

Původně se jednalo o komplex pěti budov, tři byly v průběhu 60 let zničeny, aby tak mohl vzniknout lepší systém propojení jednotlivých pater a budov.

Stavba která obsahuje dvě středověkké věže však brzy kapacitně nedostačovala a vyskytly se první problémy. Například je známo, že pacienti byli nuceni spát venku na mrazu. Tísnivé hygienické podmínky a nelidské zacházení si tak brzo vybraly své první oběti.

To vedlo k uzavření budovy v roce 1974. Poté ještě chvíli fungovala budova jako psychiatrické centrum. Dnešní stav budovy a její budoucnost nejsou známy, uvažuje se o její demolici a nebo o její restaurování a využití pro potřeby výuky. Tomuto záměru však brání zdi z azbestu.

Centrum nejmodernější medicíny, nového přístupu k pacientům, nejkrásnější místo pro duševně choré, to vše měla být tato nemocnice. Realita však byla trochu jiná.

První své pacenty uvítala tato nemocnice již roku 1858. Počet pacientů se brzy vyšplhal na bezmála 500. Brzy se toto moderní a proslulé místo stalo cílem stále více pacientů a byly přistavovány stále nové budovy. Roku 1952 byla nemocnice malým městem. Žilo zde více jak 2.300 pacientů a přes 500 zaměstnanců. I přes neustále rozšiřování budov se místní hygienické podmínky začaly pomalu ale jistě zhoršovat. S novým personálem přišla i vlna velmi neprofesionálního zacházení a týrání pacientů. Vedení se tento stav pokusilo několikrát změnit snížením populace, ale bezvýsledně.

Roku 1993 se vrata nemocnice nemilosrdně zavířela za posledním odcházejícím pacientem. Budova stále chátrala ale její zdi nemlčely. Ozvývají se zde a občas se i zjevují duše týraných. Roku 2006 dospěl stav dvou budov tak daleko, že musely být odsouzeny k demolici.

Traverse City State Hospital

Toto sanatorium vzniklo na popud nedostatečného místa v ostatních nemocnicích. Jedná se o jednu z dalších podivných psychiatrických léčeben. Nejlegendárnější se však stala budova č. 50. Nemocnice byla postavena roku 1885. Komplex se neustále rozšířoval. Zatím co heslem a praxí vedení celé nemocnice byla péče krásou, o pacienty bylo pečováno s něžností, pacientí byli obklopování květinami, ohleduplností a prostě maximálním pohodlím, praxe budovy 50 byla naprosto jiná. Zde se měly podle našich informací dělat ony pokusy, zde byly praktikovány elektrošoky a podobná zvěrstva. Postupem času sanatorium plnilo i funkci sanatoria pro TBC, záškrt, tyfus nebo obrnu. Jelikož se ale rychle blížila moderní doba a s ní i moderní léky byla nemocnice roku 1993 uzavřena. Ač uzavřena, nebyla nikdy opuštěna. Dodnes tam jsou slyšet hlasy volající jména, nebo volající o pomoc. Z jednoho z oken byl vidět duch, který skočil dolů. Asi se jedná o ducha sebevraha.